Hvězdy fascinovaly lidstvo odpradávna. První znázorňování hvězd člověkem je pak staré jako lidstvo samo. Ostatně astronomie je jedna z nejstarších věd. Význam hvězd a jejich pohybu na obloze měl svůj praktický význam v navigaci, určování času i v astrologii. Spolu s narozením Ježíše Krista navíc přibývá symbolický význam takzvané Betlémské hvězdy. A právě spojení hvězdy a oslavy Vánoc je platné dodnes.
České Země
Církev jako instituce fugovala od pozdní Římské říše. O více než tisíc let později, se středověk chýlil ke konci a měnit se začala i dosavadní pozice církve ve společnosti. Jedním z předvojů pozdější reformace bylo husitsví vzniklé v Čechách. Následující dvě staletí existovalo v Českých Zemí prostředí konkurence v oblasti víry. To usnadnilo prosazení nových přístupů v různých oblastech. Jedním z těchto proudů, vycházejícího z náboženského základu, byla Jednota Bratrská, kladoucí důraz na vzdělanost. Když pak na počátku Třicetileté války došlo k porážce českých stavů a rekatolizaci, odešlo spoustu příslušníků Jednoty do zahraničí jako náboženští exulanti. Jedna menší skupinka z pomezí Moravy a Slezska se přes Slezsko vydala až do Saska, resp. do jeho východní části – Horní Lužice. Právě tam našli útočiště a později také podporu zdejšího pána. Církev kterou založili (Moravská / Bratrská) se z původní darované vesnice Ochranov (Herrnhut) během století rozšířila na miliony členů po celém světě, především v německojazyčných oblastech (Afriky, Ameriky). Také původní vesnice na Moravě byla německojazyčná. Ze sousední vesnice pochází také má rodina a o to více ve mě tento příběh zarezonoval.
Herrnhut
Co je na Herrnhutské bratrské církvi v tuto chvíli důležité, není náboženská stránka, ale vytrvalý důraz na vzdělávání, především matematiku. To může vysvětlovat i úspěšnou misionářskou činnost a její šíření. Internáty a školy spravované církví, poskytovaly platné dovednosti do života lidí. A bylo to právě na internátu v Niesky, kde v roce 1821 vznikla první papírová hvězda. Šlo o vedlejší produkt výuky geometrie a její praktické části. Základem hvězdy byl mnohostěn se 110 stěnami. Hvězda byla pověšena v areálu internátu a u žáků oddělených přes Vánoce od rodin nalezla svůj smysl. Ti je začali vyrábět pro sebe i pro své rodiny jako vzájemné pouto. Vymyslet takovou hvězdu vyžadovalo matematické vzdělání a představivost. Vyrobit hvězdu pak vyžadovalo poznání, preciznost a velkou časovou investici. Jako absolvent deskriptivy na architektuře mi nebylo nic z toho cizí. Ale pro obyčejné lidi by i s návodem desítky hodin práce představovaly nepřekonatelnou bariéru. A tak, když v roce 1897 přišel P. H. Verbeek se zjednodušeným modelem, který měl pouze 26 stěn a 25 hrotů, začala upadat původní hvězda do zapomění. V roce 1925 navíc založila církev společnost, která se na výrobu hvězd specializovala. Ta ostatně existuje dodnes. Za dobu existence firmy se objevilo spoustu dalších produktů, ale právě hvězda se 25 špicemi se stala díky své praktičnosti, jednoduchosti a pohlednosti prakticky jediným významným artiklem. V Americe se ji však dodnes říká Moravská hvězda. Technologie se měnily a od kovového jádra se nakonec přešlo ke špicím montovaným k sobě navzájem. V papírové a plastové variantě, ve spoustě barev a textur, v několika velikostech. Dnes dosahuje roční prodej Herrnhuter Sterne GmbH 800,000 hvězd.
Moje papírové hvězdy
Když jsem v roce 2018 po čtyřech letech, od příchodu do České Lípy, končil v místní designérské sklářské firmě a začal si hledat práci v oboru Architektury v Sasku (Horní Lužici), poštěstilo se mi najít práci v jednom z měst hornolužického Šestiměstí, v Budyšíně. Architekturu jsem studoval, ale jelikož jsem neobhájil diplomovou práci, architekt nejsem. Denní dojíždění přes krajinu podstávkových domů pro mě bylo zajímavým objevováním. Témat, která zde na člověka působí je spousta. Nejdříve si začne všímat rozdílů. Byl to však první prosinec, který na mě udělal největší dojem. Velká většina těch malebných podstávek, ale i domů totiž najednou ozdobilo něco – mně do té doby naprosto neznámého – Herrnhutská hvězda. Okamžitě jsem si ji musel sám vyrobit. Další Vánoce jsem je nakoupil všem v rodině a dodnes se z nich těším. A tak jak jsem se pohyboval v cizím prostředí a děti stále nepřicházely, začal jsem se postupně věnovat tvorbě deskové hry Scharz. Vzhledem k mé povaze jsem řešil všechny oblasti včetně produkční. Na moc dalších věcí už čas nezbývalo, práce k dokončení bylo pořád hodně. V roce 2022 se mi narodila dcera Julia. Zařídili jsem si německý rodičák a díky tomu jsme
začali s manželkou pracovat na částečný úvazek. V listopadu 2023 jsem si konečně našel čas vyrobit si i onu původní verzi Ochranovské hvězdy. A potvrdilo to můj předpoklad, že je lepší. Možná dokonce předčilo. Jal jsem se okamžitě vyrábět druhou, tentokrát již upravenou. První jsem zapůjčil do výlohy na náměstí. Druhou daroval městu Česká Lípa. Přestože každá vyžadovala 40 hodin práce, šlo vlastně o radost. Do Vánoc zbývaly ještě dva týdny a mně došlo, že hvězda patří do kostela. Začal jsem tedy s výrobou třetí papírové hvězdy, tentokrát dvojnásobné – s průměreme 1,6 m. Když jsem byl v polovině, začal jsem jí shánět domov. Vzhledem k tomu, že šlo o dar, nepředpokládal jsem komplikace. Ale jako už hodněkrát jsem se spletl. Nakonec jsem 22.12. naložil hvězdu s nalepenou asi polovinou ze 110 špic (jedině tak se do auta ještě vlezla) a vyrazil na tříhodinovou cestu do Orlických hor. Právě zde, v Neratově, kde jsem před tím byl jen jednou, jsem našel přijetí. Lepení pod teplotou tuhnutí lepidla se trochu protáhlo, ale výsledek byl úspěch. Právě nedaleko Neratova měla svou první farnost Jednota Bratrská. Nevýhodou takové hvězdy je, že se nedá zase jednoduše odvézt. Ale hlavně časová náročnost by rozvoj ukončila stejně jako před 200 lety. Cíl byl tedy správný, prostředky prozatím nikoliv. Já se ale vzdát nehodlal a v lednu jsem začal pracovat na verzi, která všechny problémy této varianty odstraní.
Julia
Levná a sestavitelná za hodinu, s možností demontáže. A zachovat výsledný dojem. To byly úkoly, kterým jsem musel čelit. Postupně jsem vymyslel dvě konstrukční řešení. Jedno robusnější, ale s ostrým úžlabím a druhé tak elegantní, že mi i malé pásky mezi špicemi přestaly vadit. Postupně jsem si nechal na 3D tiskárně vyrobit tři prototypy hvězdy. Počet hrotů jsem nakonec změnil na 102 a průměr snížil na 77 cm. Hvězda obsahuje zlatý řez a postupně našla řešení na většinu malých překážek. S prvním žlutým prototypem jsem se pokusil vyjednat spolupráci s Herrnhuter Sterne. Neúspěšně. Bílou hvězdu jsem poslal výrobci, aby se vše potřebné stihlo tak, aby měli zákazníci hvězdu v rukou ještě tyto Vánoce. S červenou hvězdou jsem se pak pokoušel dohodnout spolupráci s velkoprodejci. Neúspěšně. Každý tento neúspěch ještě posílil mé odhodlání. Snižil jsem cenu, abych hvězdu zpřístupnil co nejvíce lidem a namísto jednodušší cesty pro mě, se vydal tou správnější pro hvězdu. Přímo pro kostely jsem pak přidal speciální hvězdu Sofia, která má špic 170 a průměr 144 cm. Celou Triádu plastových hvězd si můžete prohlédnout v kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Zakupech. V místním zámku měl svatbu František Ferdinand d’Este. Dalším tipem na výlet nejen za hvězdou může být kostel Navštívení Panny Marie v Neratově v Orlických horách. A nebo si můžete prohlédnout více fotografií na stránce donio.cz/hvezdajulia a podpořit pokračování tohoto příběhu a zároveň si odnést unikátní připomínku na tento symbol Vánoc domů.
Více zajímavých podrobností o první polovině příběhu Vám nejsnadněji poskytne Wikipedia, především ta německá.